Slovníček pojmů

Systém osvědčování původu zboží, který platí pro systém všeobecných celních preferencí (GSP) Evropské unie od 1. ledna 2017. Je založena na zásadě vlastního prohlášení o shodě ze strany hospodářských subjektů, které vyplňují svá prohlášení o původu.Aby byly hospodářské subjekty oprávněny vyhotovovat deklaraci o původu, budou muset být zaregistrovány v databázi příslušných orgánů země, v níž provozují svou činnost. Hospodářský subjekt se stane „registrovaným vývozcem“.

Související obsah:

Systém REX

Podrobná vysvětlení k jednotlivým pravidlům pro jednotlivé preferenční obchodní režimy EU, která jsou přiložena k danému produktu. Lze je nalézt v protokolu/kapitole o pravidlech původu, a to před zvláštními pravidly pro daný produkt.

Výrobek je v souladu s pravidlem, pokud hodnota všech nebo konkrétních nepůvodních materiálů nepřesáhne určitý procentní podíl ceny ze závodu konečného produktu.

Vzorec pro výpočet hodnoty nepůvodních materiálů je následující:

Regionální hodnota produktu FOB (%) = ((FOB – Hodnota nepůvodních materiálů)/FOB) x 100

kde

„Hodnota nepůvodních materiálů“ = celní hodnota v okamžiku dovozu všech nepůvodních materiálů použitých při výrobě vašeho výrobku, nebo není-li známa a nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za nepůvodní materiály v EU nebo v preferenční partnerské zemi.

„celní hodnota“ = hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě).

„cenou ze závodu“ cena produktu ze závodu zaplacená nebo splatná výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu a veškeré další náklady vzniklé při výrobě produktu, po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu.

Pravidlo je splněno, jestliže tato hodnota nepůvodních materiálů v procentech nepřekročí procentní podíl uvedený ve specifikaci produktu.

Další informace o metodě výpočtu v dohodě mezi EU a Japonskem lze nalézt v poznámce 4 – Výpočet maximální hodnoty nepůvodních materiálů v kapitole o pravidlech původu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem.

Příklad 1: Plastové klobouky (HS 39.24)

V některých obchodních ujednáních EU vyžaduje pravidlo pro plastové jugs (číslo HS 39.24):

Výroba [produkce], v níž hodnota všech použitých [nepůvodních] materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu (MaxNOM 50 % (EXW)) „

Výrobce plastů používá následující nepůvodní materiály dovezené ze zemí mimo EU a partnerskou zemi:

Plastové granule (číslo HS 39.03) (hodnota 2 EUR)

Lid (číslo HS 39.24) (hodnota 0,50 EUR).

Plastová jug (cena ze závodu 6 EUR) splňuje pravidlo původu, protože hodnota použitých nepůvodních materiálů je nižší než 50 % ceny ze závodu.

Příklad 2: Protismykové řetězy (číslo HS 73.15)

V některých preferenčních obchodních režimech EU pravidlo pro protismykové řetězy (číslo HS 73.15) vyžaduje:

Výroba [produkce], v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů čísla 73.15 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu (MaxNOM 50 % (EXW)“)

Výrobce protismykových řetězců používá následující nepůvodní materiály dovezené ze zemí mimo EU a partnerskou zemi

Řetězec (číslo HS 73.15) (hodnota 150 EUR)

Dráty z nerezavějící oceli (číslo HS 72.23) (hodnota 60 EUR)

Protismykové řetězy (cena ze závodu ve výši 350 EUR) jsou v souladu s pravidlem původu, protože hodnota nepůvodních materiálů čísla HS 73.15 je nižší než 50 % ceny ze závodu protismykového řetězce, i když celková hodnota všech nepůvodních materiálů přesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Obchodní preferenční režim přijatý v roce 2001 pro nejméně rozvinutých zemí v roce 49.Téměř všem výrobkům, kromě zbraní a střeliva, poskytuje bezcelní a bezkvótový přístup. Nařízení upravuje nařízení (EU) č. 978/2012 Evropského parlamentu a Rady.

Obchodní systém, který uděluje určitým zemím jednostranně preferenční sazby na nerecipročním základě. Byla schválena dohodou GATT z roku 1971, která umožnila průmyslovým členům přijmout jednosměrné celní preference ve prospěch rozvojových zemí.

Výjimka byla v roce 1979 stanovena na obecnější a trvalejší základě přijetím „zmocňovací doložky“, která umožnila průmyslovým zemím zavést opatření rozšiřující „rozdílné a příznivější zacházení“ s rozvojovými zeměmi.

EU zavedla tento preferenční systém v roce 1971 s cílem pomoci rozvojovým zemím prodávat více výrobků v průmyslových zemích a vybudovat si vlastní průmysl. Preference v rámci systému GSP se poskytují na vývoz konkrétních produktů z určitých zemí.

Zvláštní režim EU na podporu udržitelného rozvoje a vlády. Poskytuje dodatečné preference, které mají pomoci ohroženým rozvojovým zemím ratifikovat a provádět mezinárodní úmluvy o lidských právech, právech pracovníků, ochraně životního prostředí a řádné vládě.

Metoda vývozu zboží, při němž jsou rizika a náklady převáděny současně s lodí v přístavu nakládky. Formality celního odbavení, náklady a rizika nese kupující od té doby.

V rámci preferenčních obchodních režimů se vývozcem rozumí osoba nebo společnost nacházející se v jedné ze zemí, které jsou součástí tohoto preferenčního obchodu a které v souladu s požadavky stanovenými v právních a správních předpisech této země prodávají původní produkt.

Zámořské země a území jsou správní jednotky, které se šíří z Poláků k tropické oblasti a jsou spojeny s Evropskou unií. Všechny jsou ostrovy, z nichž tři nemají trvalé obyvatelstvo.

Ačkoli jsou ZZÚ vzhledem ke svým ústavním vztahům s Dánskem, Francií a Nizozemskem malé jak z hlediska velikosti, tak z hlediska počtu obyvatel, ZZÚ hrají důležitou úlohu jako předsunutá místa Unie v oblastech, kde se nacházejí, avšak nejsou součástí území EU ani jednotného trhu EU.

Požadavek, aby zboží se preferenčním původem bylo vyrobeno na území stran preferenční obchodní dohody bez jakéhokoli přerušení (tj. neopouštět území této strany během výrobního procesu).