Dokumenty a postupy celního odbavení

V této kapitole najdete

• doklady potřebné pro celní odbavení v EU
• informace o tom, jak získat číslo EORI
• různé celní režimy
• informace o dokladech o původu zboží v rámci celního odbavení
• konkrétní informace pro každý členský stát EU týkající se dovozu

Doklady potřebné pro celní odbavení v EU

Doklad o původu

Doklad o původu je mezinárodní obchodní doklad, který osvědčuje, že zboží obsažené v zásilce pochází z určité země nebo území. Je deklarováno spolu s JSD a předloženo k celnímu odbavení.

Obecně lze status původu zboží prokázat

• osvědčení o nepreferenčním původu, která osvědčují, že země původu zboží nesplňuje podmínky pro preferenční zacházení. Tato osvědčení jsou obvykle vydávána obchodními komorami.
• osvědčení o preferenčním původu, která umožňují, aby se na zboží vztahovala snížená nebo nulová cla při dovozu z těch třetích zemí, s nimiž byla podepsána preferenční dohoda.

Tato osvědčení musí být vydána celními orgány země vývozu a musí být předložena při celním odbavení.

• druh osvědčení, o které se žádá, je určen každou preferenční dohodou: Formulář A (pro režim GSP), MED EUR (pro některé konkrétní případy v celoevropsko-středomořském systému) nebo 1 EUR (všechny ostatní případy)

• prohlášení na faktuře vydaná vývozcem ve zvýhodněné nebo partnerské zemi. Je třeba rozlišovat dvě situace
  • pro zásilky do výše 6 000 EUR může prohlášení na faktuře vydat kterýkoli vývozce ve zvýhodněné zemi/partnerské zemi
  • pro zásilky nad 6 000 EUR vystavuje prohlášení na faktuře pouze schválený vývozce

Zvláštním případem prohlášení na faktuře je systém REX.

Mohou být rovněž předložena osvědčení o závazných informacích o sazebním zařazení zboží a/nebo závazných informacích o původu zboží.

Viz také:

• Stáhnout jednotný správní doklad (JSD) (Excel document)
• Více informací o celním prohlášení

Vstupní souhrnné celní prohlášení (ENS)

Vstupní souhrnné celní prohlášení obsahuje předběžné informace o nákladu o zásilkách vstupujících do EU. Umožňuje celním orgánům provádět analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení. Dopravce zboží musí podat vstupní souhrnné celní prohlášení u prvního celního úřadu vstupu do EU (dopravce zboží, i když v některých případech tak může učinit dovozce-příjemce nebo zástupce dopravce nebo dovozce) - a to i v případě, že zboží nebude dovezeno do EU. Pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení podle druhu přepravy zboží platí tyto lhůty:

• kontejnerový námořní náklad: nejméně 24 hodin před zahájením nakládky v zahraničním přístavu
• volně ložený námořní náklad: minimálně 4 hodiny před příjezdem
• námořní doprava na krátké vzdálenosti: nejméně 2 hodiny před příjezdem
• lety na krátké vzdálenosti (méně než 4 hodiny): alespoň ve skutečném čase vzletu letadla
• dálkové lety (4 hodiny a více): nejméně 4 hodiny před příletem na první letiště na celním území EU
• silniční provoz: minimálně 1 hodinu před příjezdem

Poznámka: Vstupní souhrnné celní prohlášení vyžaduje informace obsažené v dokumentech pocházejících od vývozce (nákladní list, obchodní faktury atd.). Zajistěte, aby tyto dokumenty byly doručeny straně odpovědné za podání prohlášení včas. Více informací o vstupním souhrnném celním prohlášení. Celní kodex Unie zavedl do tohoto prohlášení více podrobností o analýze rizik. Viz často kladené otázky k ENS.

Registrace jako hospodářský subjekt (číslo EORI)

Registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) je jedinečný identifikátor, který celní orgán v zemi EU přiděluje všem hospodářským subjektům (společnostem i jednotlivcům) zapojeným do činností, na něž se vztahují celní předpisy EU. Dovozcům usazeným mimo EU bude při prvním podání žádosti přidělena EORI:

• celní prohlášení
• vstupní souhrnné celní prohlášení (ENS)
• výstupní souhrnné celní prohlášení (EXS)

Hospodářské subjekty používají toto číslo při veškeré komunikaci s celními orgány EU, kde je vyžadován identifikátor se sídlem v EU, například v celních prohlášeních. Již přidělená čísla EORI lze zkontrolovat u Evropské komise. Orgány, které evidují čísla EORI v každé zemi EU, lze vyhledat.

Viz rovněž pokyny EORI.

Celní režimy v EU

Jakmile zboží dorazí na celní úřad vstupu do EU, je propuštěno do dočasného uskladnění pod celním dohledem (nejdéle 90 dnů), dokud mu není přidělen jeden z těchto celních režimů (nebo zpětně vyvezeno):

Propuštění do volného oběhu

Účelem režimu propuštění do volného oběhu je splnit všechny dovozní formality, aby zboží mohlo být prodáno na trhu Unie.

Zboží je propuštěno ke spotřebě, jakmile jsou splněny všechny dovozní požadavky:

• Byla zaplacena veškerá platná cla a jiné poplatky.
• Byly předloženy dovozní licence pro zboží podléhající kvótám.
• Byla předložena všechna příslušná povolení a osvědčení (např. veterinární osvědčení pro některá zvířata nebo živočišné produkty).

Dovážené zboží je propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku prostřednictvím celního prohlášení. Datum přijetí tohoto prohlášení celním úřadem v zemi EU je rovněž datem, které se případně bere v úvahu pro výpočet částky dovozního cla, daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

Zvláštní postupy

Zboží může být podrobeno některému z těchto ošetření:

• Tranzit Unie , který zahrnuje:
  • Vnější tranzit – zboží, které není zbožím Unie, může být přepravováno z jednoho místa na druhé na celním území EU, aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům souvisejícím s dovozem zboží (tj. vnitřním daním) a obchodněpolitickým opatřením. Přeprava zboží do jiného členského státu EU znamená, že celní odbavení je převedeno na celní úřad určení.
  • Vnitřní tranzit – zboží Unie může být přepravováno z jednoho místa na druhé na celním území EU, aniž by se měnil jeho celní status. To zahrnuje přepravu zboží přes jiné území, které se nachází mimo celní území EU.

• Skladování, které zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma:
  • Uskladnění v celním skladu – zboží, které není zbožím Unie, může být skladováno v prostorách nebo na jakémkoli jiném místě schváleném celními orgány a pod celním dohledem („celní sklady“), aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům souvisejícím s dovozem zboží a obchodněpolitickým opatřením.
  • Svobodná pásma - členské státy mohou určit části celního území Unie jako svobodná pásma. Jsou místem, kam může být zboží propuštěno bez dovozního cla, jiných poplatků (tj. vnitřních daní) a obchodněpolitických opatření, dokud mu není přidělen jiný schválený celní režim nebo dokud není zpětně vyvezeno. Zboží může být rovněž podrobeno jednoduchým operacím, jako je zpracování a opětovné balení.

• Zvláštní použití, které zahrnuje dočasné použití a konečné použití:
  • Dočasné použití – zboží, které není zbožím Unie, může vstoupit do EU bez zaplacení dovozního cla, pokud je určeno ke zpětnému vývozu beze změny. Maximální doba dočasného dovozu je dva roky.
  • Konečné použití - zboží může být propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla na základě jeho zvláštního použití.
• Zušlechťovací styk, který zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk:
  • Aktivní zušlechťovací styk – zboží může být dovezeno do EU, aniž by podléhalo clům, daním a formalitám, zpracováno pod celním dohledem a poté zpětně vyvezeno. Nejsou-li hotové výrobky nakonec vyvezeny, vztahují se na ně příslušná cla a formality.
  • Pasivní zušlechťovací styk – zboží Unie může být dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacího styku. Zušlechtěné zboží může být propuštěno do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.

Viz také:

• Více informací o celních režimech
• Obecný scénář dovozu (Evropský celní informační portál)
• Pokyny k celnímu kodexu Unie (GŘ TAXUD)

Dovozní požadavky a orgány členského státu

Jako celní unie má EU prospěch z dovozních postupů, které jsou značně harmonizovány. Mezi 27 členskými státy však přetrvává několik rozdílů.

Viz seznam členských států EU a jejich hlavních příslušných orgánů, které mohou poskytnout informace o dovozních postupech, obchodních režimech, dovozních licencích a příslušných orgánech pro kontrolu zvláštních požadavků. Měli by být schopni vám pomoci s jedinečnými požadavky na jejich zemi. Tyto orgány vám mohou pomoci s otázkami, jako jsou:

• Kde podat jednotný správní doklad
• Která svobodná pásma jsou k dispozici pro použití
• Jak získat dovozní licenci
• Kontroly živých zvířat a produktů živočišného původu
• Fytosanitární kontroly
• Kontrola zdravotní nezávadnosti potravin a krmiv
• Obchodní normy pro zemědělské produkty a produkty rybolovu
• Kontrola obchodu s chemickými látkami, hnojivy a odpady
• Technická normalizace
• Požadavky na balení a označování

Právní předpisy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex (Úř. věst. L 269, 10.10.2013) (CELEX 32013R0952)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016) (CELEX 32016R0341).