Pojištění nákladu

Tento oddíl poskytuje podrobné informace o pojištění pro různé druhy dopravy.

Při mezinárodním obchodování je pojištění důležitým aspektem přepravy zboží. Zboží je vystaveno obvyklým a abnormálním rizikům. Společná rizika se týkají manipulace, skladování, nakládky nebo přepravy nákladu, přičemž vzácná rizika mohou zahrnovat nepokoje, stávky, terorismus atd.

Musíte zvážit uzavření pojištění pro vaše zboží, které obvykle nabízejí národní dovozní banky. Pokud jde o proclení vašeho zboží, je důležitá pojistná dokumentace. Následující oddíl poskytuje podrobnější informace o různých druzích pojištění v závislosti na druhu dopravy, který používáte k obchodování.

 

Pojištění nákladu je dohoda, jejímž prostřednictvím je pojištěné zboží sjednáno (chráněno) v případě škod vzniklých v důsledku rizika, na které se vztahuje tato politika. Doklad o pojištění je požadován pro celní odbavení pouze v případě, že příslušné údaje nejsou uvedeny na obchodní faktuře.

Existuje rozdíl mezi pojištěním nákladní dopravy a pojištěním odpovědnosti dopravce. V případě dopravního pojištění se kryté riziko, pevná kompenzace a odškodnění (ochrana) smlouvy vztahuje na vyvážející společnost nebo na jednotlivce.

Pojištění odpovědnosti dopravce je naopak určeno různými právními předpisy. V závislosti na dopravním prostředku je odškodnění omezeno hmotností a hodnotou zboží. Je poskytnuta pouze v případě, že se dopravce nemohl zprostit odpovědnosti.

Standardní rozsah odpovědnosti přepravce je stanoven v následujících mezinárodních úmluvách.

Silniční nákladní doprava

Mezinárodní silniční přeprava zboží upravuje Úmluva o mezinárodní silniční přepravě zboží (CMR) podepsaná v Ženevě roku 1956.

Podle této úmluvy není silniční dopravci odpovědni za ztráty nebo poškození zboží, pokud prokáže, že zboží pochází z

  • vlastní vada (y) zboží
  • Vyšší moc (nepředvídané okolnosti)
  • chyba nakladače nebo příjemce

Neexistuje žádné nařízení Evropské unie týkající se odškodnění v oblasti silniční nákladní dopravy.

Železniční dopravci

Mezinárodní železniční přeprava zboží upravuje Úmluva o přepravě po železnici (úmluva CIM), podepsaná v Bernu v roce 1980.

Železniční dopravci nenesou odpovědnost za ztráty nebo poškození zboží, pokud mohou prokázat, že k nim došlo z

  • vlastní vada (y) zboží
  • vyšší moc
  • chyba nakladače nebo příjemce

V současné době neexistuje žádné nařízení Evropské unie týkající se odškodnění. Odškodnění (odškodnění) je obvykle omezeno na maximální částku na hrubé ztráty nebo poškození hrubého kilogramu. Ve většině případů však není pravděpodobné, že by společnosti dostávaly informace o hodnotě svého zboží.

Námořní společnost

Mezinárodní úmluva o nákladní dopravě z roku 1968, známá jako „Haagská pravidla“ nebo „Bruselská úmluva“, stanoví povinnosti námořních dopravců v oblasti přepravy zboží na mezinárodní úrovni.

Rejdařská společnost nenese odpovědnost za ztráty nebo poškození zboží, pokud prokáže, že vznikly

  • vlastní vady zboží a jeho hmotnost během přepravy
  • plavební chyba posádky
  • požár
  • loď nezpůsobilou k plavbě na moři
  • vyšší moc
  • stávky nebo výluky
  • chyba nakladatelství
  • skryté vady na palubě lodi, které unikly bez povšimnutí během důsledné inspekce
  • pokusy zachraňovat životy nebo zboží na moři

V současné době neexistuje na úrovni Evropské unie žádná harmonizace, pokud jde o odškodnění, které je obvykle omezeno určitou částkou na kilogram ztraceného nebo poškozeného zboží. Tento systém způsobuje stejné problémy jako železniční nehody; vývozce pravděpodobně přijde o hodnotu zboží.

Letecký dopravce

Varšavská úmluva z roku 1929 a Montrealská předloha smlouvy z roku 1975 stanoví, že letečtí dopravci nenesou odpovědnost za náhradu škody nebo za ztrátu zboží, pokud lze prokázat, že

  • Dopravce a přidružené podniky přijaly veškerá opatření nezbytná k tomu, aby nedošlo ke škodě, nebo že nebylo možné přijmout předběžná opatření (vyšší moc)
  • ztráty vzniklé v důsledku lodivodské nebo navigační chyby
  • poškozený byl původcem škody nebo k němu přispěl

Pokud jde o odškodnění poškozené strany, neexistuje žádná norma Evropské unie. Náhrada je obvykle omezena na určitou částku na hrubý kilogram poškozeného nebo ztraceného zboží.

Letečtí dopravci mohou v době přijetí nákladu vyjádřit konkrétní výhrady. Tyto výhrady budou vypracovány na základě smlouvy o letecké dopravě známé jako letecký nákladní list (ACN) a budou použity jako důkaz. Letecké společnosti však obvykle odmítají pochybné obaly nebo obaly, které neodpovídají ACN.

Sdílet tuto stránku:

Rychlé odkazy