Obchodní dohody
V současné době má EU největší obchodní síť na světě s více než 40 individuálními dohodami se zeměmi a regiony. Tyto dohody usnadňují obchod s výrobky a službami mezi EU a jejími vnějšími partnery.
Na seznam se stále přidávají nové dohody a starší dohody jsou přezkoumávány a s partnerskými zeměmi vyjednávány aktualizace.
Odstranění cel
Některé dohody se zaměřují především na odstranění cel
- Dohody o přidružení s osmi středomořskými zeměmi (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, palestinské okupované území a Tunisko)
- Dohody s Mexikem a Chile
- Dohody o hospodářském prostoru s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem
- Celní unie s Türkiye, Andorrou a San Marinem
- Dohody o stabilizaci a přidružení se šesti zeměmi západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko) obsahující dodatečná ustanovení pro přípravu jejich postupné integrace na trh EU
- Dohody se Švýcarskem a Faerskými ostrovy
Komplexnější přístup na trh
Další zahrnují mnohem širší závazky týkající se otevření obchodu se zbožím a službami, jakož i investic, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, dotací a regulačních otázek.
- Kanada
- Střední Amerika (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama)
- Kolumbie, Ekvádor a Peru
- Singapur
- Jižní Korea
- Vietnam
Cílem těchto dohod je vyvinout přísnější obchodní režimy založené na pravidlech a hodnotách vůči dotčeným obchodním partnerským zemím a začlenit zvláštní ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji.
Nejnovější z nich rovněž obsahují zvláštní ustanovení pro řešení problémů, jimž čelí moderní ekonomiky a společnosti, jako je dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem, která obsahuje kapitolu o malých a středních podnicích, jakož i zvláštní ustanovení o informačních a telekomunikačních službách a elektronickém obchodu.
Sbližování právních předpisů
Zvláštní typ dohod se zaměřuje na posílení hospodářských vazeb mezi EU a jejími sousedy tím, že přibližuje své regulační rámce právu EU, zejména v oblastech souvisejících s obchodem. To platí například pro dohody s
Rozvoj
Jiný zvláštní typ dohod má výslovný rozvojový cíl. Jedná se o asymetrické obchodní dohody, přičemž státy AKT se zavazují k liberalizací přibližně 80 % obchodu během období 15 až 20 let a EU poskytuje přístup bez cel a kvót od prvního dne.
V současné době se většina těchto dohod týká obchodu se zbožím a rozvojové spolupráce. Dohoda o hospodářském partnerství s Karibikem obsahuje rovněž ustanovení o službách, investicích a dalších tématech souvisejících s obchodem.
V rámci těchto dohod poskytuje EU významnou pomoc související s obchodem na podporu partnerských zemí při provádění dohod, posilování vývozní konkurenceschopnosti a budování hospodářské infrastruktury. Dotčené země patří k africkým, karibským a tichomořským regionům
- Západní Afrika (Ghana, Pobřeží slonoviny)
- Střední Afrika (Kamerun)
- Východní a jižní Afrika (Komory, Madagaskar, Mauricius, Seychely a Zimbabwe)
- Jihoafrické společenství pro rozvoj (Botswana, Svazijsko, Lesotho, Mosambik, Namibie a Jihoafrická republika)
- CARIFORUM (Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Surinam a Trinidad a Tobago)
- Tichomoří (Fidži, Papua-Nová Guinea, Samoa a Šalamounovy ostrovy)
- Arménie
- Ázerbájdžán
- Irák
- Kazachstán