Jaké clo je splatné, pokud je software vyvinutý v EU vyvážen do třetí země a začleněn do jiného výrobku, např. automobilu, když je tento výrobek následně dovezen do EU?

Obvykle se na výrobek dovážený ze třetích zemí bez ohledu na původ součástí těchto výrobků vztahuje clo podle kombinované nomenklatury EU, pokud tento výrobek nebyl plně liberalizován na základě dohody o volném obchodu mezi EU a vyvážející zemí. Dovozce však může využít dostupných celních režimů v EU, aby se vyhnul placení cla ze součásti, která je vyrobena v EU, ale zpracována ve třetí zemi.

Dostupným postupem pro danou situaci je pasivní zušlechťovací styk. To znamená, že společnost, která vyvinula nebo zakoupila software v EU (vlastník softwaru), musí získat povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku předtím, než je software instalován v automobilu nebo jeho části. Společnost se musí obrátit na příslušný celní orgán, který se nachází v místě, kde jsou vedeny záznamy a dokumentace držitele softwaru umožňující celnímu orgánu přijmout rozhodnutí (hlavní účetnictví pro celní účely) (v jednom z 27 členských států).

Údaje, které je třeba v povolení vyplnit, zahrnují údaj o hodnotě softwaru (obchodní hodnota), která se pak odečte od hodnoty dovezeného automobilu/vozidla při dovozu. Hodnotou softwaru budou jeho výrobní náklady nebo kupní cena. Clo bude vybíráno z rozdílu v této hodnotě (přidané hodnotě). Celní orgány stanoví lhůtu, v níž bude režim pasivního zušlechťovacího styku vyřízen, tj. dobu, do které by měl být uskutečněn dovoz konečného produktu.

Dovozce z EU musí v celním prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu uvést odkaz na příslušné povolení pasivního zušlechťovacího styku.