Celní prohlášení a postupy celního odbavení

V této kapitole naleznete

• doklady potřebné pro celní odbavení v EU
• informace o tom, jak získat číslo EORI
• různé celní režimy
• informace o dokladech o původu v rámci celního odbavení
• konkrétní informace pro každý členský stát EU týkající se dovozu

Doklady potřebné pro celní odbavení v EU

Důkaz původu

Doklad o původu je doklad mezinárodního obchodu, který osvědčuje, že zboží obsažené v zásilce pochází z určité země nebo území. Musí být deklarována spolu s JSD a předložena k celnímu odbavení.

Obecně lze status původu zboží prokázat

• osvědčení o nepreferenčním původu, která potvrzují, že země původu zboží nemá nárok na žádné preferenční zacházení. Tato osvědčení obvykle vydávají obchodní komory.
• osvědčení o preferenčním původu, která umožňují, aby se na zboží vztahovala snížená nebo nulová cla při dovozu ze třetích zemí, s nimiž byla podepsána preferenční dohoda.

Tato osvědčení musí být vydána celními orgány země vývozu a musí být předložena při celním odbavení.

• druh osvědčení, o který se žádá, je určen v každé preferenční dohodě: Formulář A (pro režim GSP), EUR MED (pro některé konkrétní případy v systému regionálního trhu) nebo 1 EUR (všechny ostatní případy)

• prohlášení na faktuře vydaná vývozcem ve zvýhodněné nebo partnerské zemi. Je třeba rozlišovat dvě situace
  • u zásilek do 6 000 EUR může prohlášení na faktuře vydat kterýkoli vývozce ze zvýhodněné země/partnerské země.
  • pro zásilky přesahující 6 000 EUR vydává prohlášení na faktuře pouze schválený vývozce.

Zvláštním případem prohlášení na faktuře je systém REX.

Mohou být rovněž předložena osvědčení o závazné informace o sazebním zařazení zboží a/nebo závazné informace o původu zboží.

Viz rovněž:

• Stáhnout jednotný správní doklad (JSD) (excelový dokument)
• Více informací o celním prohlášení

Vstupní souhrnné celní prohlášení (ENS)

Vstupní souhrnné celní prohlášení obsahuje předběžné informace o nákladu o zásilkách vstupujících do EU. Umožňuje celním orgánům provádět analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení. Vstupní souhrnné celní prohlášení musí podat u prvního celního úřadu vstupu do EU dopravce zboží (dopravcem zboží, v některých případech to však může učinit dovozce-příjemce nebo zástupce dopravce či dovozce) – i když zboží nebude do EU dovezeno. Pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení na základě způsobu přepravy zboží platí následující lhůty:

• kontejnerový námořní náklad: nejméně 24 hodin před zahájením nakládky v zahraničním přístavu
• volně ložený námořní náklad: nejméně 4 hodiny před příjezdem
• pobřežní plavba: nejméně 2 hodiny před příjezdem
• lety na krátké vzdálenosti (méně než 4 hodiny): alespoň o skutečný čas vzletu letadla
• dálkové lety (4 hodiny nebo více): nejméně 4 hodiny před příletem na první letiště na celním území EU
• silniční doprava: nejméně 1 hodinu před příjezdem

Poznámka: Vstupní souhrnné celní prohlášení vyžaduje informace obsažené v dokladech pocházejících od vývozce (nákladní list, obchodní faktury atd.). Ujistěte se, že tyto doklady doručí straně odpovědné za podání prohlášení včas. Více informací o vstupním souhrnném celním prohlášení. Celní kodex Unie zavedl do tohoto prohlášení více podrobností o analýze rizik. Viz často kladené otázky týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení.

Registrace jako hospodářský subjekt (číslo EORI)

Registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI) je jedinečný identifikátor, který celní orgán v zemi EU přiděluje všem hospodářským subjektům (společnostem i fyzickým osobám), které se zabývají činnostmi, na něž se vztahují celní předpisy EU. Dovozcům usazeným mimo EU bude přiděleno EORI při prvním podání:

• celní prohlášení
• vstupní souhrnné celní prohlášení (ENS)
• výstupní souhrnné celní prohlášení (EXS)

Hospodářské subjekty používají toto číslo při veškeré komunikaci s celními orgány EU, kde je vyžadován identifikátor se sídlem v EU, například v celních prohlášeních. Již přidělená čísla EORI mohou být zkontrolována v Evropské komisi. Orgány, které registrují čísla EORI v každé zemi EU, lze vyhledat.

Viz také pokyny k EORI.

Celní režimy v EU

Jakmile zboží dorazí na celní úřad vstupu do EU, je dočasně uskladněno pod celním dohledem (nejvýše 90 dnů), dokud mu není přidělen jeden z těchto celních režimů (nebo zpětně vyvezeno):

Propuštění do volného oběhu

Účelem režimu propuštění do volného oběhu je splnit všechny dovozní formality, aby mohlo být zboží prodáno na trhu Unie.

Zboží je propuštěno ke spotřebě, jakmile jsou splněny všechny dovozní požadavky:

• Byla zaplacena všechna použitelná cla a jiné poplatky.
• Byly předloženy dovozní licence pro zboží podléhající kvótám.
• Byla předložena všechna platná povolení a osvědčení (např. veterinární osvědčení pro některá zvířata nebo živočišné produkty).

Dovážené zboží je propuštěno do režimu prostřednictvím celního prohlášení. Datem přijetí tohoto prohlášení celním úřadem v zemi EU je rovněž den, který se bere v úvahu při výpočtu výše dovozního cla, daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

Zvláštní řízení

Zboží může být propuštěno do některého z těchto způsobů zpracování:

• Tranzit Unie, který zahrnuje:
  • Vnější tranzit – zboží, které není zbožím Unie, může být přepravováno z jednoho místa na celním území EU na druhé, aniž by podléhalo dovozním clům, jiným poplatkům souvisejícím s dovozem zboží (tj. vnitřní daně) a obchodněpolitických opatření. Přeprava zboží do jiného členského státu EU znamená, že celní odbavení se převádí na celní úřad určení.
  • Vnitřní tranzit – Zboží Unie může být přepravováno z jednoho místa na druhém na celním území EU bez jakékoli změny jeho celního statusu. To zahrnuje přepravu zboží přes jiné území, které se nachází mimo celní území EU.

• Skladování, které zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma:
  • Uskladnění v celním skladu – zboží, které není zbožím Unie, může být skladováno v prostorách nebo na jiném místě schváleném celními orgány a pod celním dohledem (dále jen „celní sklady“), aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům souvisejícím s dovozem zboží a opatřením obchodní politiky.
  • Svobodná pásma – členské státy mohou jako svobodná pásma určit části celního území Unie. Jedná se o případy, kdy může být zboží dovezeno bez dovozního cla, jiných poplatků (tj. vnitřních daní) a obchodněpolitických opatření, dokud mu není přidělen jiný schválený celní režim, nebo zpětně vyvezeno. Zboží může být rovněž podrobeno jednoduchým operacím, jako je zpracování a přebalení.

• Zvláštní použití, které zahrnuje dočasné použití a konečné použití:
  • Dočasné použití – Zboží, které není zbožím Unie, může vstoupit do EU bez zaplacení dovozního cla, pokud je určeno ke zpětnému vývozu, aniž by se změnilo. Maximální doba dočasného dovozu je dva roky.
  • Konečné užití – zboží může být propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou celní sazbou z důvodu jeho zvláštního použití.
• Zušlechtění, které zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk:
  • Aktivní zušlechťovací styk – Zboží může být dovezeno do EU, aniž by podléhalo clu, daním a formalitám, aby mohlo být zpracováno pod celním dohledem a poté zpětně vyvezeno. Pokud hotové výrobky nakonec nebudou vyvezeny, budou podléhat platným clům a formalitám.
  • Pasivní zušlechťovací styk – zboží Unie může být dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacího styku. Zušlechtěné zboží může být propuštěno do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.

Viz rovněž:

• Více informací o celních režimech
• Obecný scénář dovozu (Evropský celní informační portál)
• Pokyny k celnímu kodexu Unie ( GŘ TAXUD)

Dovozní požadavky a orgány členských států

Jako celní unie má EU prospěch z dovozních postupů, které jsou značně harmonizovány. Mezi 27 členskými státy však přetrvává několik rozdílů.

Viz seznam členských států EU a jejich hlavních příslušných orgánů, které mohou poskytnout informace o dovozních postupech, obchodních režimech, dovozních licencích a příslušných orgánech pro kontrolu zvláštních požadavků. Měli by vám pomoci s jedinečnými požadavky pro jejich zemi. Tyto orgány vám mohou pomoci s otázkami, jako jsou:

• Kde podat jednotný správní doklad
• Která svobodná pásma jsou k dispozici k použití
• Jak získat dovozní licence
• Kontroly živých zvířat a produktů živočišného původu
• Rostlinolékařské kontroly
• Zdravotní kontrola potravin a krmiv
• Obchodní normy pro zemědělské produkty a produkty rybolovu
• Kontrola obchodu s chemickými látkami, hnojivy a odpady
• Technická normalizace
• Požadavky na balení a označování

Právní předpisy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex (Úř. věst. L-269, 10.10.2013) (CELEX 32013R0952)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L-69, 15.3.2016) ( CELEX 32016R0341).